Postupně, jak se rozjela volná zábava a konverzace hustá, jsem zjistil, že dorazil i další kolega se svým novým dámským objevem, a mizelo ve mně jedno pivo za druhým. Ale nebojte se, drazí čtenáři a o něco dražší čtenářky. Při konzumaci se totiž držím zásady pít jako zvíře, protože zvíře ví, kdy má dost.
Pohodový večer se začal lámat při placení. Uchopil jsem pevně lístek s čárkami a odkráčel k barovému pultu, za kterým se činila nesmírně sympatická a velmi talentovaná barmanka, a prohlásil jsem, že chci, aby poškrtala to, co ještě není poškrtáno. Než se tak stalo, zjistil jsem, že vedle mě stojí sympatická osoba dámského pohlaví, načež jsem navzdory svým zásadám o tom, že s cizími lidmi se nemám bavit, s ní zavedl konverzaci. Poté, co jsem vysondoval, že její partner mi kvůli konverzaci s ní nerozfláká ciferník, jsem položil zásadní otázku. "A umíte svíčkovou?" a upřel jsem jeden ze svých laskavých pohledů do jejích očí barvy pětašedesátiprocentní hořké čokolády. "Umím," odpověděla a v rozporu se svou zásadou, že neprovozuji extrémní sporty (k čemuž je dobré dodat, že každý sport je pro mě extrémní) jsem v tu chvíli předvedl trojité salto vzad. Pak se mi dosud neznámá slečna představila jako Klára, nebo tak nějak, a dodala: "A kromě svíčkové umím všechny druhy guláše a všechny možné polívky." Na to jsem vzal její dlaň do své, pohlédl do jejích očí ve stylu "bulva na bulvu" a vydechl: "Vem si mě!," což bylo oceněno. Mezitím sympatická talentovaná barmanka dopočítala, ale odpověděla špatně na zásadní otázku. A asi proto, že svíčkovou neuměla, mi vrátila peníze špatně. V podstatě o ještě jednu hodnotu bankovky, kterou jsem platil, více. Za normálních okolností bych to okamžitě hlásil, ale nyní jsem měl plnou hlavu nového dámského objevu, takže jsem si toho všiml, když už bylo pozdě zkoušet něco měnit.
Jak je všeobecně známo, mezi aktivitami, které pokládám za příslušící homosexuální mládeži, patří kromě skákání panáka a mužské gymnastiky taky zpívání karaoke. V tomto baru se karaoke provozovalo a jak stoupala alkoholová intoxikace přítomných, začaly se po prostoru nezastaveném stoly pohybovat smíšené dvojice v různých rytmech. Ze začátku jsem vše jen z povzdálí sledoval, ale pak mě novopečená partnerka kolegy, který karaoke miluje skoro stejně jako svou práci, svými provokacemi dostala do stavu, že jsem se, opět v rozporu se svými nejpřísnějšími zásadami, do celé věci vložil a svůj objev od baru jsem jejímu partnerovi na několik dlouhých hodin ukradl, za souhlasného mručení mých poťouchlých kolegů.
O pár hodin později jsem se ještě seznámil s oficiálním partnerem svého nového dámského objevu, načež jsme společně rukou nerozdílnou začali prohánět talentovanou barmanku (její kolegyně umí svíčkovou, ale vzít si mě prozatím nechce), takže jsem dorovnal poměr piv a panáků na jedno k jednomu, a z peněz, které mi sympatická a talentovaná barmanka přeplatila, mi nakonec zbyly necelé tři stovky, ale komu by to vadilo.
"Teda, takhle jsem si to už dlouho neužila," zakončil můj nový dámský objev naše šílenství, které skončilo až s posledním tónem poslední písně. "Já taky ne," přiznal jsem se, načež jsem ji se slzou v oku předal jejímu oficiálnímu partnerovi. Až poté, co zmizeli, jsem se vrátil ke svým kolegům, dali jsme si rozlučovacího panáka a zmizeli tiše do noci. "Tak co," ptal se mě mladistvý kolega, "jsi rád, že jsi přišel?" "Si piš," odpověděl jsem, "jak se mi nechtělo, tak jsem nakonec maximálně spokojený."
Fotka pro dnešní den:
10-02-38%5D.JPG)
